Fotografie a především množství fotografií je téma, které mi v hlavě leží už nějakou dobu. V dnešním světě je velmi jednoduché pořídit fotografii, takže fotíme o sto šest na dovolené, na oslavách, na výletě, při rekonstrukci a podobně. Ale nejen to, focení se stalo téměř každodenní záležitostí a tak mnozí fotí jídlo, výhled z tramvaje, západ slunce, procházku parkem, kafe s kamarádkami nebo třeba řádění domácích mazlíčků. Množství fotografií, které tak vzniká je ohromné a zabírá místo na počítači i v mobilu. A nejen to.
Máte někdy chuť podívat se na všechny fotky z předloňské dovolené, kterých je ve složce přes 300? A jak byste byli do prohlížení nadšení, kdyby jich bylo třeba jen 30? Mnozí fotografie pouze hromadí, ale zpětně se na ně nedívají. Trochu se vytrácí jejich účel - znovu je prohlížet a vzpomínat na společné zážitky.
Řešení může být několik. Já se snažím praktikovat opravdu důkladné promazání fotek z jednotlivých dovolených a výletů. Když jich bude třeba 20 nejzajímavějších, ráda se na ně zpětně podívám.
Dalším řešením je mít z každé dovolené sestříhané třeba tříminutové video. Byly by tam vidět zajímavosti a zážitky a hlavně z toho bude čišet ta správná atmosféra daného místa. Já bohužel videa natáčet ani stříhat neumím, ale kdo to zvládáte, směle do toho.
Třetím řešením (ne však pro každou situaci a jen pro ty, kteří mají instagram) mohou být třeba instastories - fotografie či krátká několikavteřinová videa, která po 24 hodinách úplně zmizí. Tam patří právě fotky dobré večeře, zákusku v kavárně, západu slunce foceného z auta, zapálené svíčky na poličce či čerstvé kytice ve váze.
Užívejme si života hlavně mimo hledáček objektivu a vychutnávejme si kouzlo přítomného okamžiku. Je to důležitější než mít tisíce fotek v počítači.
Kendy
